Jsem skromná, já to přece nepotřebuji….

K dnešnímu zamyšlení mě přivedla jedna známá herečka svým sdělením na FB. Napsala, že se celý život barví sama, ještě to vylepšila tím, že se i ostříhala sama/jelikož jsou kadeřnické salony zavřené/, že se ani pod roušku nelíčí a to je nápad jak se dá ušetřit... K tomu přidala svoji fotku ne úplně nejvíc lichotivou.

Doslova mě tento příspěvek vyburcoval k tomuto tématu. Proč ? Vyvolal ve mě Déjà vu. Dělala jsem totiž velkou část svého života to samé, strkala se na poslední místo v rodině. Úplně se mi z toho dělá fyzicky špatně, vidím sebe, jak koukám za výlohou na krásné boty v "Domku obuvi" dole na Václaváku. Koukám do výlohy, jdu do třetího patru, kde byly tehdy zahraniční boty, nechám i přinést svoje číslo, polaskám se s nimi a sama sebe slyším, jak si říkám, vždyť je nepotřebuješ, dcery potřebují /chtějí/ to a ono, musím ušetřit na vánoce, dovolenou, nevím na co ještě?????

Tohle trvalo opravdu dlouhé roky, několikrát jsem to slyšela i od svého, tehdejšího manžela, "tohle jako vážně potřebuješ" ? Já na to vztekle, ne nepotřebuju!! Sobě potichu se slzou v oku dodávám, "ale chtěla bych to" a ty nevidíš, jak o vás pečuju, snažím se abyste všechno měli, dělám vám všem hrozně ráda radosti a překvapení a ty se mě zeptáš, jestli to potřebuju a nevidíš, že by mě to udělalo strašnou radost, jenom tím že na mně myslíš. Také bys mě mohl třeba překvapit a udělat mi radost, nebo ne?

Tahle situace se odehrála v 80-90 letech .Opravdu jsme tenkrát obraceli každou korunu. Vychovávali nás, že skromnost je ta největší hodnota a v tom se obětovat pro druhé. Dalo hodně práce to zlomit a začít dávat sebe na první místo, aniž bych se cítila nepatřičně. Smutné je, že to hodně žen mého věku neumí a nedělá, ani se o to nesnaží. Potom se diví, že je s nimi zacházeno bez respektu okolí, manžela dětí, rodičů. Protože to zkrátka své blízké nenaučili. Dobrá zpráva je, že na to není nikdy pozdě, dá se na tom začít pracovat teď, dnes, jenom to chce trochu trpělivosti, než uvidíte výsledky. Nejdřív totiž musíte zamakat na svém sebevědomí, potom se začne měnit i přístup okolí. Protože jak já říkám mé rodině, pokud já nebudu šťastná, nebudete šťastný nikdo.